Realita – 24tisíc dětí se ztratilo z rodin. Vize – „Společnost pro všechny“.

  Rozhovor s Ing. Ivo Vykydalem

Nadace Terezy Maxové, jejímž posláním je umožnit každému dítěti vyrůstat v rodině, nedávno upozornila na skutečnost, že u nás od roku 1989 stoupl  počet dětí „ztracených“ z rodinného prostředí, které vyrůstají v ústavech. Tento alarmující společenský trend často zdůrazňuje Ivo Vykydal, proto jsme mu položili několik otázek.

Jaká je současná situace a kolik dětí vyrůstá v ústavech?

Zatímco podle statistik žilo v roce 1989 v takzvaných pobytových zařízeních necelých 19 tisíc dětí, v roce 2006 to bylo více než 24,5 tisíc dětí, které se „ztratily“ z rodin a jsou v ústavech. Z mého pohledu rodiče dítěte se zdravotním postižením vypadají tato čísla ještě více dramatická, protože právě lidé se zdravotním postižením a zejména s mentálním postižením tvoří hlavní skupinu obyvatel ústavů, kde mají možnost samostatně rozhodovat o svém vlastním životě velmi omezenou. Ústav navíc pro ně není přechodným a krátkodobým řešením, ale je považován za místo pro trvalý pobyt. To jsou skutečnosti, které mě nemohou nechat klidným a se kterými musíme začít něco dělat.

Víte, jak nepříznivý trend změnit? Co proto navrhujete?

Své návrhy prosazuji cestou neziskových organizací, které reprezentují lidi s mentálním postižením a jejich rodiny. Připravil jsem program s výstižným názvem „Společnost pro všechny“. Jeho základním principem je přijetí každého člověka v jeho obohacující jedinečnosti – takového jaký je – a cílem je změnit prostředí tak, aby bylo dobré a přívětivé pro všechny. Konkrétně to například znamená odstranit předsudky v myšlení, změnit prostředí ve škole, aby všechny děti s postižením i bez postižení mohly chodit do stejné třídy a přirozeně se naučily žít společně, a to nejen ve škole pro všechny. Důležité je také vytvořit podmínky pro vznik a rozvoj komunitních podpůrných služeb nasměrovaných přímo do rodiny místo ústavní institucionální péče. Všechny návrhy programu Společnost pro všechny, aby byly uskutečnitelné, musí přinést výhody jak většinové populaci, tak lidem s postižením.

Jsou to smělé vize a plány, ale můžeme už vidět alespoň drobné počáteční výsledky?

Prvním krokem byla transformace neziskové organizace lidí s postižením na sebevědomou společnost s celorepublikovou působností, která se stará nejenom sama o sebe, ale také nabízí řešení pro celospolečenský rozvoj u nás i v Evropě (více informací - www.spmpcr.cz).

Souběžně s tím společně s dalšími rodiči dětí s postižením a ve spolupráci s radnicí v Šumperku jsme vytvořili systém komunitních podpůrných služeb, který zahrnuje oblast vzdělávání, zaměstnávání a bydlení. Nezisková organizace poskytuje služby zaměřené na skutečné individuální potřeby. Také v Praze, Brně, Ostravě, Frýdku-Místku, na Kladně, v Poděbradech, Třebíči a v dalších místech můžeme ukázat, že každé dítě i dospělý člověk dokáže nově přinést skutečné hodnoty a je radost vzájemně se poznávat, objevovat a navazovat nové vztahy. Věřím, že přijde doba, kdy lidé nebudou nemuset žít v ústavech. Moc se na to těším.

Ing. Ivo Vykydal je předsedou občanského sdružení Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Na období 2010 – 2014 byl zvolen prezidentem evropské asociace lidí s mentálním postižením a jejich rodin Inclusion Europe, která zastupuje neziskové organizace z 35 zemí Evropy. Pro Světovou zdravotnickou organizací plní úlohu externího dočasného poradce v otázkách zvyšování kvality života dětí s mentálním postižením.